Bye Bye Summer nebo spíš Welcome Winter?

27.10.2012 23:21

Rozloučení s frisbee sezónou 2012 – naši první, ale určitě ne poslední – je tu.

Sbaleno – vyrážíme na cesty – ještě zděšeně koukám na fotky na FB, kde lidi z různých částí republiky dávají fotky poletujícího sněhu – jen to ne! Ještě nemám ani přezuto a jedeme do Krkonoš! Mrknu z okna – venku sluníčko, ale raději vyrážíme po poledni, abychom se vyhnuli páteční špičce a dorazili do Dvora Králové nad Labem za světla. Už u Golčova Jeníkova začíná poletovat snížek, u Heřmanova městce už mi autodisplej zuřivě blikal Ice Allert – kupodivu když sme dojeli do DK, tak nesněžilo.

Přijeli sme k ubytovně, kde už čekala slečna s šeltinkou na paní ubytovatelku, tak sme se seznámily – to jsem ještě vůbec netušila, že to je slavná Petra Hamšíková osobně ;o) – dostali sme teploučký třílůžák, kde jsem byla s klukama sama – ideálka. Ještě to tu neznali, tak jsem je nechala v autě, a šli sme pokecat do klubovny – v ubytovně netekla voda (prasklo potrubí) což mi naštěstí nevadilo, bo jsem se vysprchovala před cestou a tak jsem zaplula do postele – každý pes si zabral jednu volnou postel a nabírali jsme síly na víkend.

Ráno jsem vyskočila, navlíkla se do teplého oblečení a jeli sme na závodiště – pěkně jsem si najela zezadu až na trávník, přislíbila jsem na víkend výpomoc s hlídáním přešlapů, tak abych měla psiska pěkně na dohled. Ještě dopoledne začalo sněžit, k tomu se přidal vítr a vlezlá zima. Na hlídání přešlapů u DogDartbee ze mě byla za chvíli sněhulanda, ale kvalitní oblečení zimu nepropouštělo. )

My s Boďákem byli rychle hotoví – neumím zatím házet ve větru, takže sme odešli s usoplenejma 30 bodama a celkově sme skončili 42/75. Během pár hodů se z krásného téměř golfového trávníčku tvořila bahnitosněhová hmota – přešlapovou čáru jsem si vyšlapávala do bahna a děcka na terči už asi jenom odhadovali, kam psi dopadnou – terč dávno zapadnul sněhem a byl rozbahněn.

Odpoledne sme si šli ještě zaběhnout SuperMiniDistance, kde Bóďa skončil na krásném 24 místě z 85 psů – to mi udělal moc radost na nováčka.

Mezitím, se pár aut snažilo odjet, ale většina zapadla do bahna – tak jsem to šla raději taky zavčas zkusit, dokud na place bylo plno chlapů, kteří by mě mohli případně potačit – taky jsem zapadla. Naštěstí Maty, Martin a ještě jeden mladý muž mě zatlačili a pak už to šlo klidně projet – pro jistotu jsem si přeparkovala před hlavní budovu.

Sobotu sme přežili, pak sme šli s klukama ještě na pořádnou hodinovou procházku do širokých luk a plání – už jen lehce posněžovalo a foukal mírný vítr, tak to byla příjemná procházka. Dorazili sme na ubytovnu, kde z auta vyskočil blond šamponek a pak hnědá koule. Chandlerka jsem jen symbolicky utřela zázračným ručníkem a byl čistej – Boďátko na tom bylo hůř – takže jsem se vyslíkla, vlezla do sprchy i se psem a celého ho vyšamponovala – padnul na to můj šampon – bo psí mě nenapadlo přibalit, ale pejsek byl opět čistý. Kluci si vlezli do postelí a já se oblíkla a vyrazila směr klubovna. V klubovně už se mohutně popíjelo, krb krásně hřál a atmosféra byla jako na všech frisbee akcích skvělá. Kolem půlnoci tak na mě padla únava, tak jsem odešla na ubytovnu.

Ráno jsem naházela našich pět švestek do tašky, tašku do auta a jelo se opět do blátivého údolí.

Už nesněžilo, ale všude ležel sníh – i na stanech pár odvážlivců, kteří nakonec opravdu stanovali na sněhu – napočítala jsem jich 9 nebo 10 – kupodivu nikdo neumrznul.

Maty už odhrnoval sníh z placu na TimeTrial, ostatní lajnovali. Dnes jsem pro jistotu parkovala celý den před hlavní budovou. Šla jsem si vyvenčit psy a rozehřát Boďáka a startovali jsme mezi prvními na TimeTrialu, kde se nám nedařilo a ani jsme se nekvalifikovali dál. Skončili jsme 23/26/43 a kvalifikovalo se jen prvních 16. Tak jsme si šli hned odházet Quadruped, kde jsme nakonec skončilil 18/24. Uklidila jsem Boďáka do auta a šla hlídat přešlapy. Někdy po obědě přijela Lada s Kačenkou a Viktorkou, tak jsem se nechala chvilku vystřídat a pokecaly jsme a nechaly vyběhat psiska.

Po skončení všech soutěží jsme s dalšími pomocníky uklidili plac a šli na vyhlášení výsledků.

Poté jsme se rozjeli domů.

Celý víkend byl moc fain, i když počasí nebylo na frisbee úplně ideální a Boďáka jsem musela doma opět vyšamponovat – tentokrát v psím šamponu a až do druhého dne, než se vyválel v hnoji, tak byl krásně voňavý a nadýchaný jak obláček. Podkrkonošské bahýnko se mi ještě dodnes nepodařilo odstranit z úplně všeho, co jsem měla s sebou, ale stejně se těšíme na Welcome summer a ještě úplně poslední sranda závod Matyscup 10.11.12

 

Pár FB fotek

 

foto Viktoria Obetkova

Zpět
www.rak-brno.cz