Jak podělat vše co jde ve třech dnech...

10.09.2012 14:07

Jak podělat vše co jde ve třech dnech? Na to je třeba notnou dávku umění a léta praxe.

A teď pěkně od začátku.

Dlouho jsme se těšili na Mistrovství České republiky v Dogfrisbee, poctivě jsme trénovali, přihlásili se do týmu Brno, že budeme házet za ně a termín se blížil.

Ve čtvrtek vpodvečer jsem naložila kluky a vyrazili jsme směr Nymburk. Cesta byla příšerná, první objížďka byla už u Přibyslavi a pak další před Kolínem a v Nymburku mi rozkopaná ulic taky moc nepomohla při hledání zimního stadionu - ale sláva nazdar výletu, dorazili sme do Nymburka - sice s několikahodinovým zpožděním, ale živí ;o) Děkovala jsem firmě Quechua za úžasný vynález jako je dvousekundový stan, kdy jsem za tmy otevřela obal a obsah vyhodila do vzduchu a bylo postaveno, šupla jsem do stanu matrac a spacák, nakrmila pejsky a šla za děckama do párty stanu na burčák. Burčáček byl ještě jemňoučký, ale moc dobrý, postupně se scházeli lidi a kecalo se o všem možném, popíjelo a smálo - jediné co bylo opravdu protivné byla šílená zima - venku  bylo asi 8°C - v duchu jsem si nadávala že jsem si nevzala tu zimní bundu co jsem před odjezdem měla v ruce a taky ty dvě deky co zůstaly na verandě - v noci jsem si nenadávala v duchu, ale už celkem nahlas - navlíkla jsem na sebe co jsem našla v tašce a zavrtala se do spacáku (údajně do mínus osmi - pěknej kec) a snažila se usnout - nedařilo se - ani tomu moc nepomohlo intenzivní klepání se Chandlera zimou, nakonec jsem na sebe navlíkla úplně vše co jsem našla v tašce a Chandlerkovi obětovala deku co jsem měla přes spacák a uvolnila mu místo v nohou matrace - Čeňa se tam velice ochotně stočil a ještě ochotněji držel když jsem ho zabalila do deky - pak jsem si kolem něj omotala nohy a asi za 20minut se přestal klepat a usnul - já se klepala celou noc a nespala. Ranní paprsky byly pro nás vysvobozením. Jen Bodienek byl spokojený a odpočatý - tomu zima vůbec nevadí.

Vyvenčila jsem pejsky, nahlásila se na závody, dala si snídani a na devátou už jsme startovali v první distanční disciplíně Quadrupped - kde jsem hodila 40 metrů - což sice na kvalifikaci nestačilo, ale pes chytil a to je hlavní! Skončili jsme na 18. místě z 23. týmů.

Po 10 hodině následovala kvalifikace na Dog Dartbee - ani tam jsme se nekvalifikovali - naházela jsem pouhých 60 bodů a skončili jsme na 43. místě z 56. týmů.

Počasí bylo příjemné - sice po celé tři dny foukal nárazově silnější a slabší vítr, ale jinak to šlo. Obrovská výhoda byla, že hřiště bylo v naprosté blízkosti Labe (odděleno pouze cyklostezkou) takže pejsci se mohli chladit kdykoli chtěli. Procházka po cyklostezce podél Labe byla taky příjemná - i když teda ty desítky a desítky cyklistů byly trochu na palici ale alespoň sme si procvičili přivolání a chůzi u nohy :-D

Večer byl opět burčáček - tentokrát po celodenním dozrávání na sluníčku o krapet lepší, opět skvělá zábava, Fanda mi přivezl dvě deky a bundu, abych nezmrzla, na večeři byla výborná grilovaná kejtička s horčicí a křenem a čerstvým chlebíčkem a v noci jsem spala jak mimino - dokonce i bez dek - neboť se počasí umoudřilo a v noci bylo snesitelně.

Sobotní ráno jsme započali prvním kolem SuperMiniDistance, kde se mi podařilo naházet pouze 12 bodů - abychom se kvalifikovali, museli bychom mít 14 a víc bodů. Celkově jsme skončili na 30. místě z 64 týmů.

V poledne začínal Freestyle - bohužel to šlo podle abecedy a to JMENNÉ, takže sme startovali jako 36 v pořadí - což není nic moc na mé nervičky a taky se to na tom hodně podepsalo. Já vynervovaná, pes unavenej, do toho foukal trošku vítr (na což jako začátečník nejsem vůbec zvyklá) - no prostě to vůbec nevyšlo - sestavu jsme začali pěkně jak sme měli naučené (i když jsem zvědavá na video, bo sme začínali zeměkoulí a ve výsledkové listině sme měli napsané, že sme zeměkouli vůbec neudělali), pak přišlo pár delších hodů, malinko jsem je upravila vzhledem k větru, do toho si pes upravil svůj drive, který se neshodoval s tím co jsem měla napsané v sestavě a už se mi to celé rozhodilo - jak sestava, tak zbytek nerviček co jsem si schovávala na závod :o(

Šla jsem to rozchodit na cyklostezku podél Labe - když jsem se vrátila, bylo mi sděleno, že jsem měla startovat druhé kolo MiniDistance, ale nebyla jsem tam - tak jsem šla za Jakubem a ten mi řekl, že mám smůlu, takže sme nestartovali. Asi jsem blbě pochopila pravidla, ale myslela jsem, že když sme se nekvalifikovali, tak že už házet nebudu. Co už no - holt neznalost začátečníka.

Takže ve Freestyle sme skončili na 37. místě ze 40 týmů.

Večer bylo opět sezení pod pártystanem, hraní Jungle Speed - tentokrát v mezinárodní formaci - češi - poláci - američanka - tancování, popíjení všeho co teklo - no prostě fain večer ;o)

Neděle byla ve znamení Mistrovství České republiky v Dogfrisbee.

My se ještě na poslední chvíli přihlásili na TimeTrial který se nám celkem povedl a skončili jsme na 10. místě z 30 týmů a kvalifikovali se na Paraelní TimeTrial, který se nám bohužel nepovel, Bodini pěkně vyběhl, pěkně chytil, za čárou, ale jak si moc naběhl, tak jeho oblouček skončil až v sousední dráze, což nás automaticky diskvalifikovalo. Takže zase prd :o(

Po obědě bylo samotné mistrovství, které nakonec vyhrála Anna Radomska, druhá byla Lucka Schönová a třetí Pavel Kos.

Celý třídenní maraton byl úžasný, perfektně zorganizovaný na moc pěkném místě, obsazený skvělýma lidičkama a moc šikovnýma pejskama. Organizátorům se podařilo rychle vyřešit problém s plnýma záchodama a prázdnou nádobou na pitnou vodu a nevím o žádném zásadnějším problému který by se za ty dny stal - takže super!

V neděli byla ještě zábava pro děti malé i větší, hry a soutěže, Roman Habásko předváděl saňové husky na vozítku a vozil po okruhu i děti, po celé dny hrála pěkná hudba, v párty stanu bylo dobré občerstvení a celkově uzavírám tuto akci za vydařenou (až na naše výsledky :-D ).

Zpět
www.rak-brno.cz